XII. Evropský regionální kongres pracovního práva a práva sociálního zabezpečení s celosvětovou účastí
Ve dnech 20. až 22. září 2017 se v Praze na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a v prostorech Karolina Univerzity Karlovy uskutečnil XII. evropský regionální kongres Mezinárodní společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení (ISLSSL) pořádaný Českou společností pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, z.s.
Kongresu se zúčastnilo bezmála tři sta převážně zahraničních účastníků. Byť se jednalo o evropský regionální kongres, přicestovali odborníci ze všech koutů světa. Zvlášť se nabízí poukázat na silně zastoupenou oblast Latinské Ameriky.
Před slavnostním zahájením se uskutečnila schůze výkonného výboru Mezinárodní společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení. Na jednání výkonného výboru proběhla volba nového prezidenta ISLSSL. Pro období 2018-2021 se stala prezidentkou ISLSSL prof. Janice Bellace. Prof. Bellace je první ženou na pozici prezidenta ISLSSL.
Souběžně se zasedáním výkonného výboru ISLSSL proběhla v prostorech Právnické fakultě Univerzity Karlovy sekce mladých vědců.
V odpoledních hodinách prvého dne následovalo slavnostní zahájení kongresu ve velké aule Karolina Univerzity Karlovy. Vedle předsedy Senátu Parlamentu České republiky účastníky kongresu přivítali a v rámci úvodních slov sdělili některé své poznatky a podněty k tématům jednání kongresu. V rámci slavnostního zahájení za zdejší odbornou společnost vystoupil předseda České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení prof. Pichrt. Prof. Pichrt ve svém proslovu mj. účastníky seznámil s aktuálním vývojem pracovního práva a práva sociálního zabezpečení v České republice, k čemuž připojil úvahy o možném vývoji odvětví v reakci na fenomény, jako jsou globalizace, migrační krize, ale i robotizace či sdílená ekonomika.
Byť byl program kongresu připravován se značným časovým předstihem, podařilo se organizačnímu výboru vedenému předsedou České společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení zvolit témata z věcného a z odborného hlediska vysoce aktuální.
Druhý den jednání kongresu se uskutečnil v prostorech Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zahájen byl materií migrujících pracovníků. Hlavní příspěvek v rámci plenárního zasedání k tomuto tématu přednesl prof. Yves Jorens (Belgie). Prof. Jorens materii pojednal z historické perspektivy a z hlediska jejího dosavadního vývoje.
Druhá část dopoledního plenárního zasedání byla věnována institutu evropské rady zaměstnanců. K tomuto tématu vystoupili mimo jiné Dr. Dagmara Skupień (Polsko), která hovořila o analýze efektivity evropských rad zaměstnanců, a dále doc. Attila Kun (Maďarsko), který poukázal na účely legislativy upravující jmenovaný institutu a s legislativou spojená očekávání, která následně porovnal se stávající podobou aplikační praxe.
Odpolední jednání druhého dne kongresu probíhalo ve dvou paralelních sekcích.
Prvá sekce byla věnována problematice sociální integrace imigrantů. Na toto téma navázalo téma slaďování pracovního a rodinného života. Druhá sekce byla zaměřena na sport a pracovní právo a následně na problematiku sociálního dialogu v Evropě s dovětkem současné trendy a praxe.
Jednání věnované problematice sociální integraci imigrantů částečně navázalo na dopolední plenární zasedání. Sekci předsedala doc. Kristina Koldinská z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zajímavý příspěvek přednesl prof. Maximilian Fuchs (Německo), který mj. zprostředkoval německé zkušenosti z období uprchlické vlny roku 2015. V sekci sport a pracovní právo mj. vystoupil se svými prakticko-teoretickými zkušenostmi z pozice soudce Nejvyššího soudu České republiky Dr. Lubomír Ptáček.
Problematice slaďování pracovního a rodinného života, která je v současné postmoderní uspěchané době často probíraným tématem, vystoupila např. Dr. Susanne Burri (Nizozemsko). Dr. Burri shrnula současnou legislativu Evropské unie, představila její nové návrhy a nejen na flexibilních prvcích nizozemské právní úpravy prezentovala tamní přístup k tomuto celospolečensky významnému tématu. S příspěvkem k zaručenému příjmu v sekci současné trendy a praxe sociálního dialogu v Evropě vystoupil doc. Martin Štefko z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. V sekci byly mj. dále diskutovány výhody a nevýhody tohoto institutu či s ním spojená rizika.
Na závěr druhého dne kongresu se konala slavnostní galavečeře v prostorech francouzské restaurace Art Nouveau v Obecním domě na náměstí Republiky.
Závěrečný den kongresu byl rozdělen do čtyř sekcí. Po úvodních sekcích Nové formy sociálního dialogu a Role tátu v průmyslových vztazích, se jednalo o souběžně realizované sekce Agenturní zaměstnávání a Současné reformy pracovního práva v Evropě
Problematice sociálního zabezpečení v době čtvrté průmyslové revoluce se věnoval prof. Kwang-Taek Lee (Japonsko), který se blíže vyjádřil např. k trendu flexikuritizace. Na závěrečném plenárním zasedání se řečníci zaobírali mj. rolí státu v průmyslových vztazích. Téma flexikurity zaznělo i v příspěvku prof. Tiziana Treue (Itálie), který komentoval odpovědi veřejné politiky na přeměny práce a hospodářských vztahů.
V sekci současné reformy pracovního práva v Evropě si již v názvu svého příspěvku Dr. Magdalena Nogueira Guastavino (Španělsko) položila otázku, jestli krize a reformy práce ve Španělsku jsou změnou současného paradigmatu. Vedle toho Prof. Ronnie Eklund (Švédsko), v sekci agenturní zaměstnávání, téma uvedl příspěvkem Směrnice o agenturním zaměstnávání – stejně děravá jako švýcarský sýr? Sekce se jako řečník zúčastnil mj. i Dr. Jaroslav Stránský z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Kongres byl zakončen proslovy čelních představitelů ISLSSL, kteří vyjádřili své upřímné díky organizačnímu výboru kongresu za jeho přípravu a i za bohatý doprovodný program. Dále představili své vize (resp. přání) budoucího směřování ISLSSL. Generální tajemník prof. Giuseppe Casale (Itálie) závěrečném slovu připomněl, že ISLSSL je jedinou mezinárodní organizací sdružující pracovní právo i právo sociálního zabezpečení, a že s ohledem na stávající situaci je v obecném zájmu její činnost podporovat a rozvíjet v dosavadním duchu.
Ing. Mgr. Patrik Stonjek[1]
[1] Autor této zprávy je advokátním koncipientem a interním doktorandem na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy.