Rozhodnutí o přiznání mimořádné odměny závisí na uvážení zaměstnavatele, který musí zajistit rovné zacházení mezi zaměstnanci v podobném postavení. Pokud zaměstnavatel nepřiznal mimořádnou odměnu 25 000 Kč bývalé zaměstnankyni, protože v době rozhodnutí již nebyla zaměstnankyní, neporušil zásadu rovného zaházení, neboť odměna byla určena současným zaměstnancům i jako motivace do budoucna.
Odlišná situace by nastala např. v případě, že by zaměstnavatel tuto mimořádnou odměnu vyplatil některému z (bývalých) zaměstnanců, kteří se nacházeli ve stejném či srovnatelném postavení (situaci) jako žalobkyně (např. některému jinému bývalému zaměstnanci, který u žalované v roce 2021 odpracoval alespoň 3 měsíce a který v době v době jejího rozhodnutí o přiznání mimořádné jednorázové odměny zaměstnancům již rovněž nebyl zaměstnancem žalované), a žalobkyni by tato odměna vyplacena nebyla.